Manticore

Příšera velmi podobná Sfinze.

Mantikora je postava ze staré řecké a perské mytologie. Debutuje, přičemž se objevuje kolem roku 700 př. n. l. a obvykle končí kolem 9. století.

Mantichor byl v perské a řecké mytologii zuřivý tvor chrlící oheň.

Obsah

  • 1 Historie
  • 2 Výskyt
  • 3 Viz též
  • 4 Odkazy

Historie

Mantikora byla perská legendární bytost podobná Sfinze. Má tělo lva, lidskou hlavu se třemi řadami ostrých zubů a někdy netopýří křídla. Další aspekty tohoto tvora se v jednotlivých příbězích liší. Může mít rohy, křídla nebo obojí. Ocas má buď dračí, nebo štíří a může vystřelovat jedovaté ostny, kterými své oběti ochromuje nebo zabíjí. Svou kořist požírá celou a nezanechává po sobě žádné oblečení, kosti ani majetek kořisti.

Mýtus o mantichoře pochází z perského prostředí, kde její jméno znělo „lidožrout“. Anglický výraz „manticore“ byl převzat z latinského mantichora, který sám pochází z řeckého přepisu perského jména. Do evropského folklóru se dostal nejprve díky poznámce Ktésiáše, řeckého lékaře na perském dvoře krále Artaxerxa II. ve 4. století př. n. l., v jeho knize Indie, která kolovala mezi řeckými přírodovědnými spisovateli, ale dochovala se jen ve zlomcích nebo zmínkách těchto dalších autorů.

Vystoupení

Vystoupení v řecké mytologii
„Disneyho Herkules“: „Souboj Titánů (2010)“: „Hněv Titánů“: „Byl jednou jeden život“: „Herkules 2014“: „Nesmrtelní“: „Mýty“:
Absent Absent Absent Absent Absent Absent Absent
„Déšť fúrií“: „Souboj titánů (1981)“: „Z lásky k Diovi“: „PJO & zloděj blesků“: „PJO & moře příšer“: „Podivný případ“: „Více v nebi a pekle“: „Alternativní reality“:
Absent Absent Absent Absent Absent TBA TBA TBA

Napsat komentář