Locarnský pakt

Locarnský pakt, 1925, uzavřený na konferenci ve švýcarském Locarnu zástupci Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Belgie, Československa a Polska. Žádost Gustava Stresemanna o vzájemnou garanci Porýní se setkala se souhlasem Aristida Brianda; pod vedením Brianda, Stresemanna a Austena Chamberlaina byla podepsána řada smluv o vzájemné garanci a arbitráži. V hlavní smlouvě se mocnosti jednotlivě i kolektivně zaručily za společné hranice Belgie, Francie a Německa, jak byly stanoveny ve Versailleské smlouvě z roku 1919. Německo podepsalo smlouvy s Polskem a Československem, v nichž souhlasilo se změnou východních hranic Německa pouze prostřednictvím arbitráže. Německo rovněž podepsalo arbitrážní smlouvy s Francií a Belgií a mezi Francií a Polskem a Francií a Československem byly uzavřeny pakty o vzájemné obraně proti případné německé agresi. Jako doplněk byl Německu přislíben vstup do Společnosti národů. Duch Locarna symbolizoval naděje na éru mezinárodního míru a dobré vůle. V roce 1936 Hitler vypověděl Locarnský pakt a remilitarizoval Porýní.

Napsat komentář