Informační gramotnost v základním semináři pro fakulty

RÁMCE

AUTORITA JE KONSTRUKTIVNÍ A KONTEXTOVÁ

Informační zdroje odrážejí odbornost a důvěryhodnost svých tvůrců a jsou hodnoceny na základě informační potřeby a kontextu, ve kterém budou informace použity. Autorita je konstruována tak, že různé komunity mohou uznávat různé typy autority. Je kontextová v tom smyslu, že informační potřeba může pomoci určit požadovanou úroveň autority.

Vytváření informací jako proces

Informace v jakémkoli formátu jsou vytvářeny za účelem předání sdělení a jsou sdíleny prostřednictvím zvoleného způsobu doručení. Opakující se procesy vyhledávání, vytváření, revidování a šíření informací se liší a výsledný produkt tyto rozdíly odráží.

INFORMACE MÁ HODNOTU

Informace má několik rozměrů hodnoty, mimo jiné jako zboží, jako prostředek vzdělávání, jako prostředek ovlivňování a jako prostředek vyjednávání a chápání světa. Právní a socioekonomické zájmy ovlivňují produkci a šíření informací.

VÝZKUM JAKO DOTAZOVÁNÍ

Výzkum je iterativní a závisí na kladení stále složitějších nebo nových otázek, jejichž zodpovězení zase rozvíjí další otázky nebo směry zkoumání v jakékoli oblasti.

VĚDA JAKO ROZHOVOR

Společnosti vědců, výzkumníků nebo odborníků se zapojují do trvalého diskurzu, přičemž v průběhu času dochází k novým poznatkům a objevům jako výsledku různých perspektiv a interpretací.

VYHLEDÁVÁNÍ JAKO STRATEGICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ

Vyhledávání informací je často nelineární a iterativní a vyžaduje vyhodnocování řady informačních zdrojů a mentální flexibilitu, která umožňuje sledovat alternativní cesty podle toho, jak se vyvíjí nové poznatky.

OTÁZKY, KTERÉ VEDOU K VZDĚLÁVÁNÍ
  • Dokáží žáci definovat různé typy autorit?
  • Rozvíjejí si žáci otevřenou mysl, když se setkávají s různými a někdy protichůdnými perspektivami?
  • Dokáží žáci formulovat možnosti a omezení informací, které vznikly v různých procesech tvorby?
  • Uvědomují si žáci, že mají k dispozici různé metody šíření informací s různými účely?
  • Připisují si žáci původní myšlenky druhých prostřednictvím správného uvádění a citování?
  • Respektují žáci původní myšlenky druhých?
  • Dokáží žáci určit vhodný rozsah zkoumání?
  • Považují žáci výzkum za otevřené zkoumání a práci s informacemi?
  • Dokáží žáci přispívat do vědecké diskuse na odpovídající úrovni?
  • Považují se žáci za přispěvatele do vědecké diskuse, nikoliv pouze za její konzumenty?
  • Dokáží žáci při vyhledávání vhodně využívat divergentní a konvergentní myšlení?
  • Chápou žáci, že první pokusy o vyhledávání nemusí vždy přinést odpovídající výsledky?

Úplný rámec viz http://www.ala.org/acrl/standards/ilframework.

.

Napsat komentář