H v NHC: výročí Helsinských dohod

Původ Helsinských dohod spočívá v bezpečnostních otázkách, které vycházejí z přání Sovětského svazu získat uznání svých západních hranic (stanovených na konci druhé světové války) ve východní Evropě. Ačkoli je západní země zpočátku odmítaly, atmosféra détente na počátku 70. let vedla ke změně jejich postoje. Výsledkem byla Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (srpen 1975) a podpis Helsinských dohod.

Podněty k dohodám

Pro tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva měly dohody význam v uznání hranic po druhé světové válce ze strany západních států. Brežněv věřil, že uznání hranic odradí disidenty za železnou oponou od opakování aktů vzdoru a protestů, jako bylo Pražské jaro. Stal se pravý opak. Místo toho inspirovalo vznik hnutí občanské společnosti tvořeného helsinskými skupinami a helsinskými výbory, jejichž cílem bylo pohnat vlády k odpovědnosti za dodržování lidských práv. Navzdory počáteční kritice, které se západním představitelům, jako byl tehdejší americký prezident Gerald Ford, dostalo za to, že „zaprodali východní Evropu Sovětům“, měly (a stále mají) dohody významný vliv v zemích celého regionu OBSE.

Napsat komentář