Generický imatinib ve srovnání s gleevecem u CP-CML:

Následující článek obsahuje reportáž ze setkání Americké hematologické společnosti (ASH) 2018. Kliknutím sem si můžete přečíst další zpravodajství z konference Cancer Therapy Advisor.

SAN DIEGO – U pacientů s chronickou fází chronické myeloidní leukemie (CP-CML), kteří byli v první linii léčeni generickým imatinibem, byla zjištěna vyšší míra selhání léčby ve 3 měsících a horší přežití bez progrese (PFS), přežití bez události (EFS), a celkové přežití po 24 měsících ve srovnání s pacienty, kterým byla podávána značková verze léku (Gleevec® nebo Glivec® mimo Spojené státy), vyplývá z údajů prezentovaných na výročním zasedání a výstavě Americké hematologické společnosti 2018 v San Diegu v Kalifornii.1

Pro vyhodnocení výsledků pacientů léčených frontline přípravkem Gleevec nebo generickým imatinibem analyzovali výzkumníci údaje od celkem 445 pacientů z 19 center ve 3 zemích (Gleevec, 285 pacientů; generický imatinib, 160 pacientů). Porovnávali prospektivní výsledky účinnosti od pacientů, kteří zahájili léčbu generickým imatinibem v Brazílii a Argentině od ledna 2015 do září 2017 a v Itálii od února 2017 do července 2017; s retrospektivními výsledky účinnosti od pacientů, kterým byla podávána značková verze léku v Brazílii od ledna 2010 do prosince 2011 a v Itálii od února 2010 do července 2017.

Ve všech kohortách byla léčba buď značkovou, nebo generickou formou imatinibu zahájena 6 měsíců od stanovení diagnózy. Odpovědi na léčbu byly měřeny podle kritérií Evropské leukemické sítě (ELN) 2013.

Pokračovat ve čtení

Ačkoli výsledky multicentrické, observační, kohortové studie naznačují, že účinnost značkové verze léku byla lepší než jeho generického protějšku – míra selhání léčby po 3 měsících byla 7 % u přípravku Gleevec a 16 % u generického imatinibu (P = .004) – tento zjevný přínos léčby přípravkem Gleevec se neudržel: po 6 měsících nebyly mezi léky zjištěny žádné významné rozdíly v selhání léčby (12 % u přípravku Gleevec oproti 15 % u generického imatinibu; P = .395).

Po 24 měsících však bylo zjištěno, že celkové přežití (OS), PFS a EFS jsou vyšší u značkové verze léku ve srovnání s generickým přípravkem: (99 % vs 94 %, P = .013), (98 % vs 94 %, P = .023) a (72 % vs 56 %; P < .0001). Nebyly zjištěny žádné rozdíly v OS a PFS ve skupinách s nízkým rizikem Sokal.

Medián sledování byl 25 měsíců (rozmezí 0-71) a 11 měsíců (rozmezí 0-31) u pacientů ve skupinách léčených přípravkem Gleevec a generickým imatinibem (P < .0001).

Ve skupinách léčených přípravkem Gleevec a generickým lékem se vyskytly po 3 případech progrese. Četnost výskytu nežádoucích účinků 3. až 4. stupně byla ve všech skupinách podobná.

Zajímavé je, že 40 % pacientů, kteří přerušili léčbu původním lékem první linie, tak skutečně učinilo kvůli přechodu z přípravku Gleevec na generický imatinib. V důsledku toho bylo ze studie vyřazeno 114 pacientů, kteří přešli z Gleevecu na generikum.

Další důvody pro ukončení léčby ve větvi s Gleevecem, respektive generickým imatinibem, zahrnovaly rezistenci (19,7 % vs 47,5 %), intoleranci (15,3 % vs 23,7 %), nonadherenci (4,4 % vs 3,4 %), úmrtí (2,0 % vs 6,8 %), vstup do klinického hodnocení (0,5 % vs 10,2 %), progresi (2,5 % vs 4,2 %), přerušení léčby (2,0 % vs 4,0 %), přerušení léčby (2,0 % vs 4,0 %), přerušení léčby (2,0 % vs 4,0 %).0 % vs 5,0 %), těhotenství (0 vs 3,4 %).

Doktorka Katia Pagnano, NCT do Sangue Hemocentro UNICAMP, University of Campinas, Campinas, SP, Brazílie, v prezentaci poukázala na významné rozdíly mezi pacienty v obou kohortách: pacienti užívající generické léky byli mladší, měli vyšší riziko Sokal a delší dobu do zahájení léčby imatinibem. Kromě toho byly kohorty z let 2010 až 2011 vedeny podle kritérií European Leukemia Net (ELN) 2009, zatímco kohorty z roku 2015 byly hodnoceny na základě kritérií ELN 2015.

Regulační a logistické složky byly také faktorem: Dr. Pagnano uvedl, že pouze 7 pacientů z Itálie užívalo generický imatinib, protože Itálie má pouze 1 generickou verzi léku a ta tam byla dostupná teprve v roce 2017. V důsledku toho byla většina pacientů v kohortě s generickým imatinibem z Brazílie. Naopak v Brazílii jsou k dispozici 3 verze generického imatinibu od různých výrobců.

Jeden z účastníků komentoval, že je k dispozici mnoho verzí imatinibu, a zeptal se, kolik různých druhů bylo ve studii použito. Dr. Pagnano potvrdil, že ve studii byly použity 2 různé generické varianty imatinibu. Když další účastník prosil doktorku Pagnano, aby sdělila jména výrobců, kteří poskytli generika, neprozradila, která byla použita, a uvedla, že její tým „stále shromažďuje údaje“ o generikách, které pacienti začali po změně užívat. „To bude v budoucnu analyzováno, abychom zjistili, zda je mezi generiky nějaký rozdíl,“ dodala.

Někteří odborníci namítali, že by se neměly porovnávat různé typy studií, protože parametry obou studií byly odlišné. Navíc se jednalo o observační studii na rozdíl od randomizované kontrolované studie; někteří tvrdí, že observační studie nejsou dostatečně robustní, aby prokázaly účinnost jednoho léku oproti jinému.

V neposlední řadě je možné, že současná studie nebyla navržena tak, aby vyřešila všechny potenciálně matoucí prognostické faktory, které by mohly ovlivnit konečný výsledek a následně i závěr studie. Konkrétně podíl pacientů s CP-CML, kteří měli přepis b2a2, byl vyšší v kohortě pacientů, kteří dostávali generický imatinib, ve srovnání s podílem pacientů, kterým byl podáván značkový imatinib (41,4 % vs 53,8 %, P = .017) – a jak autoři studie zdůrazňují ve svém abstraktu, vyšší hladiny transkriptů b2a2 u CML byly v jiných studiích spojeny s „horší mírou molekulárních odpovědí a přežití.“

Zveřejnění: Přednášející uvedli různá zveřejnění od farmaceutických společností. Úplný seznam zveřejněných informací naleznete v abstraktu studie.

Přečtěte si další zpravodajství časopisu Cancer Therapy Advisor o setkání ASH 2018 na stránce konference.

.

Napsat komentář