Chíram, král tyrský

2. Samuelova 5,12
David poznal, že ho Hospodin ustanovil králem nad Izraelem a že povýšil jeho království kvůli svému lidu Izraeli…

Hiram byl dalším z pohanských knížat, s nimiž David udržoval přátelské vztahy (Achiš z Gatu; král moábský, 1. Samuelova 22. kapitola:3; Talmai z Gešúru, 2 Samuelova 3:3; Tel neboli Tou z Chamátu, 2 Samuelova 8:9; Joram neboli Hadoram, jeho syn, 1 Kronik 18:10; Nahaš, amonský král z Raby, kap. 10,1.2; Šobi, jeho syn, 2 Samuelova 17,27). Byl králem „silného (opevněného) města Týru“ (Joz 19,29); hlavního z těch fénických měst, „jejichž vlajka vlála současně v Británii i v Indickém oceánu“ (Humboldt); proslaveného jak svou námořní podnikavostí, tak obchodní činností a mechanickým uměním (Iz 23,8; Ez 27.). „Chíram, podobně jako David, právě bezpečně upevnil svůj trůn na troskách vlády shophetim neboli soudců a pozvedl zemi do pozice moci a nezávislosti, které se předtím netěšila“ (A. S. Wilkins, „Phoenicia and Israel“). Všimněte si:
1. Jeho politická prozíravost. Tím, že se snažil zajistit „obchodní smlouvu“ s izraelským králem, díky níž by jeho lid mohl dostávat obilí, ropu atd. (Sk 12,20), výměnou za průmyslové zboží, tyrský purpur, předměty z cínu a bronzu, válečné zbraně, šperky atd. a nemuselo by jim být bráněno pokračovat v obchodní činnosti na velkých karavanních dopravních trasách s Egyptem, Arábií, Babylonem a Asýrií, které procházely touto zemí.
2. Jeho mírumilovná povaha. Při vysílání „poslů“ s přátelskými sděleními, ať už z vlastní vůle, nebo v reakci na vyslanectví. „Jak málo se David podobal pozdějším asyrským, chaldejským a perským rušitelům světa, ukazuje nejbezprostředněji a nejzřetelněji skutečnost, že se jako tito velcí dobyvatelé nezmocnil fénických námořních měst, ale vždy zůstával v nejlepších vztazích s malými fénickými státy, které se zcela zabývaly obchodem a výrobním uměním a ochotně s ním hledaly mír“ (Ewald).
3. Jeho velkorysé ocenění. Bez žárlivosti a podezíravosti vůči Davidovi, o němž nepochybně mnoho slyšel, kvůli jeho schopnostem, energii a bezúhonnosti, potvrzené osobním stykem. „Bůh umí naklonit zbožným vládcům mysl sousedních knížat a králů, aby jim projevili veškerou přátelskou přízeň“ (Starke).
4. Jeho cenná pomoc. S „cedrovými stromy“ (z Libanonu, jako následně 1 Kr 5.), „tesaři a zedníky“ při stavbě „cedrového domu“ (2 Sam 7,2; 2 Sam 6,16: 9,13; 11,2) neboli honosného paláce v Sijónu, městě Davidově; snad i při stavbě a výzdobě dalších domů ve městě a vůbec při podpoře umění a průmyslu Izraele (1 Kr 22,2). Takto zahájené styky byly nesmírně prospěšné, i když se nakonec ukázaly jako příležitost ke zlému. „Mnozí vynikli v umění a vědách, které byly cizí smlouvám zaslíbení; Davidův dům však nebyl nikdy horší ani méně vhodný k zasvěcení Bohu proto, že jej postavili synové cizince“ (Matthew Henry).
5. Jeho pevné přátelství s Davidem za jeho života, později se Šalomounem, přispívající k udržení míru a růstu prosperity obou národů. „Chíram byl vždy Davidovým milencem“ (1 Kr 5,1).
6. Jeho uctivý duch. „Požehnán buď Jehova“ atd. (1 Kr 5,7). Aniž by se zcela zřekl uctívání „Hospodina Melkarta , Baala z Tyru“, byl přitahován k víře Izraele; a do té míry představoval shromáždění pohanů k „touze všech národů“ (Ž 45,12; Mt 15,27; Sk 21,3-6). Byl to výjimečný muž, za života vynikající, po smrti uctívaný (postavením „Hiramova hrobu“, Robinson, 2,456); a „povstane na soudu a odsoudí“ nevěrné v rámci vyšších privilegií (Mt 11,21). – D.

Paralelní verše

KJV: David poznal, že ho Hospodin ustanovil králem nad Izraelem a že povýšil jeho království pro svůj lid Izrael.

WEB: David pochopil, že ho Hospodin ustanovil králem nad Izraelem a že povýšil jeho království kvůli svému lidu Izraeli.

.

Napsat komentář